Zdeněk Mužík – jednatel ČRS Územního svazu města Prahy, člen Republikové rady ČRS
1.) V kterém roce a kde ses narodil?
Narodil jsem se v roce 1957 v Praze.
2.) Kde a co jsi studoval?
Vystudoval jsem Střední rybářskou školu ve Vodňanech.
3.) Kdy a kde jsi vstoupil do Českého rybářského svazu?
V roce 1965 jsem se stal členem místní organizace Praha 3 – Žižkov I. Nyní jsem členem MO ČRS Praha 10 – Hostivař.
4.) Jakými funkcemi nebo pracovním zařazením jsi u svazu prošel?
Od roku 1980 do roku 1989 jsem pracoval u pražské územní organizace ČRS jako rybářský technik a současně jsem zastával funkci rybářského hospodáře. Od roku 1989 do současnosti zastávám funkci jednatele ČRS Územního svazu města Prahy. Od roku 2016 jsem členem Republikové rady ČRS.
5.) Jaký způsob rybolovu preferuješ?
Upřednostňuji rybolov na tekoucích vodách rybolovnou metodou plavaná.
6.) Tvůj nejoblíbenější rybářský revír?
Už od dětských let navštěvuji střídavě pražskou Vltavu, Berounku, Sázavu a Labe. Za svůj nejoblíbenější revír však považuji Labe 20, u kterého nedaleko bydlím, a dá se říct, že na tomto velmi dobře zarybněném a velmi úživném rybářském revíru mezi obcí Hradištko a Lysou nad Labem i úspěšně rybařím.
7.) Který druh ryby máš nejraději?
Vedle ušlechtilého krasavce lína obecného mám nejradši rybu, kterou máme v Praze ve znaku a kterou je možné i poměrně snadno ulovit na mém nejoblíbenějším revíru. Samozřejmě se jedná o sumce velkého.
8.) Jaká jsou Tvá přání v oblasti sportovního rybolovu, co Tě trápí, co bys rád zachoval a co změnil – popřípadě jak?
Mým největším přáním v oblasti sportovního rybolovu je, aby stále převažoval počet slušných rybářů, kteří si jdou k rybářskému revíru hlavně odpočinout, které potěší úlovek ryby kteréhokoliv druhu a velikosti a maximálně si užívají pobyt na čerstvém vzduchu v příjemném prostředí na březích našich toků nad těmi ostatními, kterým jde pouze o rybí maso. Někdy mne trápí mentorování některých rybářů nad problémy kolem výkonu rybářského práva, kteří si neuvědomují, že nelze všechno změnit mávnutím kouzelného proutku, že ne všechno změnit jde, i když se o to třeba léta snažíme a také, že ne všechno měnit je dobré. Změnu stávajících pravidel přerozdělování finančních prostředků ze společného rybolovu (redistribuce celosvazového rybolovu) se nám po dlouholetém úsilí podařilo na zasedání Republikové rady ČRS dne 20. března 2019 konečně přijmout a tak jsou od této doby vytvořeny podmínky pro další nerušenou tvůrčí práci v oblasti sportovního rybářství. Přeji si zachovat společný rybolov, abych stále mohl navštěvovat s jednou povolenkou všechny své oblíbené rybářské revíry bez bývalého objíždění příslušných hospodářů (uživatelů rybářských revírů) pro zakoupení místních povolenek tak, jak tomu bylo ještě před zavedením krajského hospodaření. Rád bych změnil pohled některých zástupců státních orgánů a institucí na činnost Českého rybářského svazu, aby nabyli přesvědčení, že je naše práce nejen občansky prospěšná, ale že nás také vede úsilí pro zachování druhové rovnováhy života v našich vodách. Jak toho dosáhnout? Vždy jednat v tomto duchu, což je vlastně i mou pracovní náplní.